Mór
 |
Město bylo známé v Uhersku jako sídlo šlechtické rodiny Lambergů. Po stažení Turků zpět za řeky Sáva a Dunaj v závěru 18. století bylo pravděpodobně opuštěné a bylo dosídleno německými kolonisty. Práva města pořádat trhy získal Mór v roce 1758 z rozhodnutí císařovny Marie Terezie. V roce 1848 se během událostí revolučního roku odehrála na okraji města bitva, které se účastnil chorvatský bán Josip Jelačić. Ten zde porazil uherské vojsko a následně odsud postupoval na severovýchod na Pešť.
Po druhé světové válce vznikla na jižním okraji města i u jeho středu panelová sídliště.
V roce 1984 získal Mór městská práva a stal se stým městem v Maďarsku, které je historicky obdrželo.
Mapa - Mór
Mapa
Státní území - Maďarsko
 |
 |
| Maďarská vlajka | |
Maďarsko je mnoha lidmi vnímáno jako země lázní, vína, ostrých jídel a specifického jazyka. Dnešní tvář Maďarska vznikla kombinací mnoha vlivů, jak z původního domova Maďarů na Uralu, tak nejrůznějších vlivů evropských, a to jak z oblastí západních, více však z oblastí na jihovýchod od země, zvláště během dlouhé doby, kdy byla značná část Uherska obsazena Osmanskou říší. Asi nejtypičtějším znakem původu Maďarů je jejich jazyk. Maďarština, která patří k ugrofinské jazykové skupině, je vzdáleně příbuzná několika jazykům, kterými se mluví na severu a severovýchodě Evropy (finština, estonština, komi aj.). Nejpodobnější jazyky se dochovaly ve zbytcích v ruském Chantymansijském autonomním okruhu na západní Sibiři. Maďaři, vedení Arpádem, přišli do Evropy koncem 9. století. Od té doby jsou Maďaři a jejich Maďarsko nedílnou součástí Evropy. Novodobé dějiny Maďarska jsou například těsně spjaty s českými, slovenskými, rakouskými i balkánskými dějinami.
Měna / Jazyk (lingvistika)
| ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
|---|---|---|---|
| HUF | Maďarský forint (Hungarian forint) | Ft | 2 |
| ISO | Jazyk (lingvistika) |
|---|---|
| HU | Maďarština (Hungarian language) |